Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

" ČTYRDĚŠTIPJENDĚŠOŇŤPJENŤ"- aneb srdce pro Poláky

16. 07. 2017 21:57:10
Asi v pětadvaceti jsem utekla k Berouskovi. Do cirkusu. Potřebovala jsem se totálně zdekovat a vyléčit z jedné veeeelké lááásky a jen zmizení někam daleko mi připadalo jediným možným řešením.......

Buď se z toho Pepy vod Šumperka zblázním, vodstonám ten rozchod......, nebo prostě udělám něco, co mi pomůže. Vypařit se, zmizet, vyšumět, zapomenout, vstát z mrtvých:-). A život mi byl nakloněn. V Annonci tehdy stálo: Cirkus Berousek přijme na jednu sezonu konferencierku. A já s nimi odjela. Do Polska. Bylo to rychlé: telefonát, setkání s rodinným klanem Berousků, rychlá dohoda, výpověď v práci na ZŠ, hysterie našich kolem mého odjezdu, odjezd.

Sezona Berouskova cirkusu byla tehdy zahájena na jaře v Jičíně, odkud jsme se přesouvali do dalších městeček směrem na Náchod- odkud šup, do Polska. Můj blog není o mé zkušenosti s prací v cirkuse( to možná někdy příště), své psaní dnes směřuji k těm, kteří mi od té chvíle, co jsem zrealizovala svůj nápad s Berouskem, navždy zůstali v srdci. Poláci. Poláci se svou krásnou řečí, svým úžasným, živelným naturelem a smyslem pro humor:-).

Do doby, než mi bylo umožněno procítit a poznat Poláky a především jejich jazyk, jsem se vždy velmi hloupě ofrňovala nad polštinou. Připadala mi trochu komická a "šišlavá". Můj útěk do Polska teď s odstupem času hodnotím jako velmi přínosným pro mou tehdejší povrchnost a doslova blbost a jsem vděčna za každý karambol v životě, který vyvstane, protože pokaždé s sebou přináší další a další nový život a poznání. Jak píše František Hrubín v jedné své básni: .......z každé chvíle se rodí tisíce nových chvil.....

Hned první štace, kdy jsme překročili s cirkusovým transportem hranici a octli se v Polsku, rozezněla moji duši něčím milým a sympatickým, co se později přerodilo v lásku. Jeden obyčejný nákup v místním malé obchodě s potravinami. Už ani nevím, co to přesně bylo, ale velmi milá paní pokladní mi u kasy hlásí cenu za můj malý nákup: "čtyrděštipjenděšoňťpjeňť". Ta řeč, přízvuk, melodie té řeči, jistá vřelost v dikci Poláků, kterou jsem pak od té doby pokaždé vnímala z jejich mluvy a temperament, který se zazrcadlil v tom zdánlivě obyčejném, "šišlavém"- čtyrděštipjeděšoňťpjenť, mě prostě "uhranul":-). Jako když se něco rodinného a velmi lidského a útulného rozzářilo v mojí- tehdy Berouskovic rodinou znejistělé a zchladlé duši. To kratičké slovní spojení vneslo do mého vědomí jistotu, že to Polsko prostě dám:-).

Od toho momentu jsem pak sledovala Poláky jako ostříž:-). To, s čím jsem se setkávala bylo pro mě velmi krásné a poučné. Když mluvili, byli velmi osobní. Tak nějak jsem měla pocit, že když mluví Češi, tak jsou více rezervovaní oproti Polákům. Celková atmosféra té řeči na mě působila velmi čitelně a korespondovala s emocí, kterou během rozhovorů vyjadřovali. U nás mívám pocit, že se něco povídá, ale sem-tam z toho čouhá celá řada nečitelných emocí- až možné neupřímnosti a blazeovanosti. Poláci mě hřáli konktrétností svého mluveného projevu. Bavila mě jejich lidskost a celkem veselý naturel. Na Polácích bylo patrné, že se rádi baví, milují cirkus a přistupují k němu s respektem a sympatií. Tohoto jsem si mohla všimnout ve chvíli, kdy jsem si ke konferování programu vzala jako přivýdělek ještě prodej v pokladně Berouskova podniku. Poláci si s úsměvem zakupovali lístky pro celé rodiny a byla na nich vidět radost, když cirkus přijížděl do města. Byli otevření, chtěli se bavit se zaměstnanci, vyzařovali úpřímnost, která v naší zemi bývá občas nahrazena pomluvou, ošíváním, vysmíváním se cirkusu.

Pocit, který jsem si pak z Polska odvezla, byla láska:-). Jednu lásku,( "Džouzefa vod Šumperka", nahradila jiná láska):-). Láska nějak čistší, opravdovější, hlubší a trvalá. Znova se mi potvrdilo to, k čemu nás nabádají velcí mystici a duchovní učitelé:

" Vítej lva na své stezce". Protože ten "lev"- ty průšvihy, problémy, kopance a trápení- člověka vždy učí a posunují dál, přináší nový život, nový rozměr.

A proto jsem se stala velkým životním vítačem lvů:-).( A v případě setkání s panem Berouskem i vítačem medvědů:-). To je přeci "špecialita" této slavné cirkusové rodiny.

Autor: Beata Krusic | neděle 16.7.2017 21:57 | karma článku: 16.31 | přečteno: 734x

Další články blogera

Beata Krusic

Je tak krásný hrát si...........

Třeba být na chvilku Indián. Jarda Dušek kdesi řekl, že nás Indiáni vnímají jako podivné bytosti. Např. ve vztahu k dešti. Když na nás prší, tak se prapodivně krčíme, znervozníme, křeníme se u toho a jsme totálně rozhozeni.

23.7.2017 v 20:21 | Karma článku: 6.51 | Přečteno: 174 | Diskuse

Beata Krusic

S Amíkem na bobech- aneb lakomec z "jůůůůesej"

A zase za to může ten náš rybník:-). V zimě jsem tam poznala Dana. Američana z Floridy, který bydlí ve stejném bloku jako ti kluci z Ukrajiny, o kterých jsem před časem psala svůj blog.

22.7.2017 v 22:42 | Karma článku: 21.47 | Přečteno: 759 | Diskuse

Beata Krusic

Mami, proč sou ty ženský takový vražedkyně?

Dnešní den byl pro mě dnem velké "zkoušky". Zkoušky z úpřímnosti. Byla mi "zadána" mým synkem a musím říct, že byla pro mě dosud nejtěžším oříškem.

21.7.2017 v 23:18 | Karma článku: 27.40 | Přečteno: 2224 | Diskuse

Beata Krusic

Předvolební trhák: Zemanovo zdraví !

Odpůrci Miloše Zemana jsou schopni dojít až do krajnosti. Ve své nenávisti se neštítí hrát s tím, co bývá nejcitlivější.Zdraví člověka. Pod rouškou rádo by spravedlivého, pravdivého a realistického pohledu na věc se kolikrát zračí

20.7.2017 v 21:13 | Karma článku: 28.97 | Přečteno: 927 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jana Pastuchová

Záchranka není taxík

Možná tomu nebudete věřit, ale v odborných kruzích se říká, že až 70 % výjezdů k případům záchrance nepřísluší. Dá se s tím něco udělat?

24.7.2017 v 8:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jan Bartoň

Krize EU:Jourová o Polsku, Itálie o V4

Stále zřetelnější rozpory mezi státy EU začínají více kopírovat někdejší železnou oponu mezi Východem a Západem. Nejde přitom zdaleka jenom o postoj k migraci, ale obecně o to jaké zákony jsou přijímány.

24.7.2017 v 8:06 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 54 | Diskuse

Ondřej Šebesta

Proč panuje blbá nálada?

Čínské přísloví říká, že nemá smysl rozbít zrcadlo, máš-li křivou hubu. Je třeba používat vlastní mozek, příval informací třídit, občas televizi vypnout a noviny hodit do koše. Média mají nad námi jen takovou moc, jakou jim dáme!

24.7.2017 v 7:00 | Karma článku: 14.00 | Přečteno: 260 | Diskuse

Andrea Kostlánová

Jak si Stavka myslela, že Manstein prchá přes Dněpr na Západ ( jaro 1943)

Charkov padl do rukou bolševiků 16.2.43, a Hitler toho měl již dost. Rozhodl se, že navštíví Mansteina na frontě, aby osobně vyhodnotil jeho velitelské schopnosti ( ještě žádného velitele, který utrpěl takové sériové porážky,

23.7.2017 v 20:37 | Karma článku: 15.36 | Přečteno: 804 | Diskuse

Jaroslav Konáš

Jak se hroutila Amerika a jak jsem toho byl svědkem

Po celý můj život je Amerika " papežem imperialismu ", nenáviděným světovým četníkem či vysmívaným loserem, jenž odchází na smetiště dějin.

23.7.2017 v 20:32 | Karma článku: 21.61 | Přečteno: 729 | Diskuse
Počet článků 256 Celková karma 14.77 Průměrná čtenost 1356

Chci psát otevřeně své názory, diskutovat, neurážet...... B.K.

Seznam rubrik

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.