Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Průzkum nového terénu- aneb s autistou na odpoledním čaji..........

6. 08. 2017 22:44:45
Hledání alternativ pro smysluplné prožívání života. I tak by se dal pojmenovat můj dnešní blog. Život s aspergerem je o hledání. Hledání a zkoumání života.

Izákovi se snažím ukazovat to, co mám v životě sama moc ráda, co ráda prožívám, ale zároveň se snažím sledovat jeho vlastní touhy a potřeby, které bývají občas velmi netradiční, zvláštní.

Od raného dětství slyší u nás dost vyhrávat hudbu a v době, kdy jsem se sama ještě věnovala klasickému zpěvu, tak i cvičení etud a vokalíz. Snad právě proto a zároveń možná i pro své vlastní založení nachází uklidnění při poslechu hudby a mě moc těší, že je to napříč různými hudebními žánry. Myslím, že je fajn probouzet ty "struny" v nás, o kterých jsem v poslední době dost psala:-) a neškatulkovat se za každou cenu do něčeho, co může být časem silně omezující. Samozřejmě, že jsme najeli na mou niternou lásku, o které jsme tu už psala- na dechovku.

Když jsem ji Izákovi poprvé pustila, tak jsem byla zvědavá, jak k tomuto žánru přistoupí.

Díky tomu, že odedávna inklinuje spíše ke starším lidem a seniorům obzvlášť, tak jej okamžitě zaujalo video, kde vyhrávala dechovka a v plném sále tančili senioři. Nějak ale nechápal, proč netančí i mladí lidé a proč tam vlastně nejsou.........? Byl to docela dobrý postřeh, protože právě tato skutečnost je, bohužel, trochu nespravedlivým faktem směrem k tomuto hudebnímu žánru, který- dle mého, neprávem čelí napříč generacemi častému výsměchu a opovržení. Dechovka tedy zabrala:-).

Další věcí, která mne u Izáka moc baví je chuť k tancování. Tyto děti bývají nabité energií, často jejich onemocnění provází i syndrom ADHD( hyperaktivita) a hudba spojená s tancem je uvolňuje a přivádí do pohody. Co se ale dostává do jisté kontroverze je skutečnost, že na druhou stranu děti s Asperger. syndromem( autismem) nesnáší hluk, výbojnou atmosféru, velké množství lidí, útoky na nervovou soustavu. Co tedy pak s tím, že touží po lidech, po společnosti, po hudbě, po tanečku........a přitom to díky své nemoci neustojí a v sociálním kontextu téměř vždy dojede ke karambolu v podobě silné nervozity, vykřikování vulgarit, nezvladatelnosti, vyčerpanosti organismu? Diskotéka- byť vytoužená, nepřichází zatím do úvahy a obávám se, že pro své světelné efekty a své řvando-grando nebude, bohužel, přicházet do úvahy nikdy. Tak co s tím?????????????

Mám to. Zachrání nás důchodci a senioři:-). A tak hurá na Barču. Tedy do Kulturního domu Barikádníků, na Praze 10. Pořádají se tam totiž každou neděli odpoledne dnes už mizející odpolední čaje, kam už dnes chodí spíše senioři a celá ta taneční odpoledne se nesou v duchu dechové hudby, která si sem tam střihne i něco jiného, než pouze dechovku.

Napadlo mne tedy- po zvážení všeho okolo, že tudy může vést cesta. Synek si prožije svůj "dospělácký" taneček, matka bude rovněž naplněna, protože dobrá dechovka je přínosem pozitivní a milé energie- a zároveń se naše "akce-senioři" může pojímat jako milé zavítání a "průzkum" nového prostředí.

A musím říct, že to byla opravdu dobrá volba:-).

Starý kulturák, jehož sál připomínal obrovskou tělocvičnu, byl docela pěkně zaplněný. U stolů seděli lidé- tipuji tak okolo sedmdesáti let, party, či dvojice a od první chvíle, co jsme s Izákem vkročili do tohoto prostoru, nám bylo fajn:-). Ti lidé se prostě přišli pobavit a zatancovat si. A hlavně to krásně uměli. Když jsem pozorovala jejich zmáknuté kroky všech těch variací na valčík, walz a těch ostatních, na které jsem se já v mládí pěkně vybodla, protože diskotéka byla přeci přednější:-), tak mě dnes hanba fackovala při pocitu, že bych si tam najednou měla něco "střihnout":-). Ale je fakt, že ten valčík by šel:-). Přistihla jsem se u toho, že bych si ho fakt ráda dala, ale musela bych mít jistýho parťáka, kterej by s přehledem přešel, že pani není až tak "sběhlá":-). ( Přání se mi v závěru odpoledne splnilo:-), ale to není až tak podstatně a popíši to za chvíli. Podstatný byl pro mě Izák, protože pro něj bylo to odpoledne.

Cítila jsem, že je spokojený a hlavně klidný. Hudba mu byla blízká, protože už ji z domova znal........... a ti lidé, se kterými se tam setkal, vyzařovali tak něco klidného a opravdového, že jeho organismus neměl důvod bouřit se, nervovat, tápat.............a nechápat.

Ten klid do jeho duše vnesla nefalšovaná atmosféra opravdové touhy po životě těch lidí, skutečná jejich potřeba prožít si své nedělní odpoledne při tanci, hudbě a pohodě- prostá jakéhokoliv afektu, bordelu, nepřirozenosti.To všechno z těch lidí v sále vycítil, nasál.......... a já jen koukala. Tancovali jsme si v poklidu své hmmm-caca, hmmm-caca a bylo nám hej. Já osobně jsme byla ve svém živlu:-).

A možná to vycítil jeden děda, který pak na ten valčík opravdu přišel:-).

Pán mohl mít kolem osmdesáti let. Švihák to byl jak vyšitej a vyzařovala z něj taková jistota a pohoda, že ze mě rázem spadly všechny obavy..............a se slovy- nooo, tak joooo, ale musíte mě vést, jsem se nechala unášet tříčtvrtečním taktem krásného valčíku.

Byla to krása. Zase jsem letěla...................:-). Kouzlo těchto tanců je v tom, že když tanečník opravdu vede, tak člověk najednou cítí, co to znamená opravdu tančit:-). To, že jsem mu sem-tam decentně hupsla na nohu, přecházel pán s přehledem gentlemana a vše dopadlo na jedničku:-). Izák se pak nechal slyšet, jestli teda jako "pudu" s dědou na rande, protože to prej vypadalo, že jooooo.( Ujistila jsem ho, že na rande nepůjdu, že půjdeme už domů:-). Po dvou hodinách jsme vycítila, že už Izák potřebuje klid a změnu prostředí.

Závěrem lze dodat jen tolik:

Bylo to krásné a nezapomenutelné. Těm lidem z celého srdce děkuji za to, že existují. Že nás svým prožitým životem, zkušenostmi, přehledem a přijetím neustále vedou a učí.............. a také za to, že jsem díky nim mohla vidět Izáka šťastného a naplněného.

Závěrem ukázka jednoho krásného starého valčíku, při kterém( i v souvislosti s dojemným filmem pro pamětníky- Noční motýl), kolikrát pro slzy není vidět..........

Autor: Beata Krusic | neděle 6.8.2017 22:44 | karma článku: 16.58 | přečteno: 519x

Další články blogera

Beata Krusic

Jednotlivosti- fascinující až do krajnosti

Každý jedinec je velkým neopakovatelným originálem. Baví mě sledovat detaily, drobnosti, jednotlivé nuance, které zdánlivě mohou vypadat docela bezvýznamné a přitom právě ony jsou tím, co utváří jistou atraktivitu a jedinečnost.

22.8.2017 v 21:42 | Karma článku: 3.06 | Přečteno: 113 | Diskuse

Beata Krusic

Rádio Ruth

Nesmrtelná víla Ruth. Už 300 let žijící na planetě Zemi, kam byla ze své říše vyslána na misi. Zkoumá, hledá, poznává, podává hlášení.

21.8.2017 v 22:22 | Karma článku: 3.65 | Přečteno: 180 | Diskuse

Beata Krusic

Směj se, paňáco, je konec milování......

aneb malé pojednání o urně. Jak už jsem mnohokrát zmiňovala, humor je obsažen v úplně každé- i té nejtěžší životní situaci. I ve smrti může být přítomen.

21.8.2017 v 18:35 | Karma článku: 9.34 | Přečteno: 324 | Diskuse

Beata Krusic

Skončila výstava nahých žen

Ti, kdo zaváhali, mají smůlu. Unikátní výstava Voayer 2017 patří minulosti. Pražané si budou muset počkat, až se organizátoři výstavy znova objeví- tentokráte s jejich novou vizí, vizí nahých mužů.

20.8.2017 v 20:50 | Karma článku: 15.68 | Přečteno: 926 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Libor Čermák

Stydím se za americké strhávače soch

Já jsem člověk, který jen kroutí hlavou nad tím, co v USA vyvádějí někteří tzv. "aktivisti". Strhávají tam sochy amerických velikánů. A to prý proto, že to údajně urážejí občany s jinou barvou kůží. Podle mého je to zvrácenost.

23.8.2017 v 0:01 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 7 |

Beata Krusic

Jednotlivosti- fascinující až do krajnosti

Každý jedinec je velkým neopakovatelným originálem. Baví mě sledovat detaily, drobnosti, jednotlivé nuance, které zdánlivě mohou vypadat docela bezvýznamné a přitom právě ony jsou tím, co utváří jistou atraktivitu a jedinečnost.

22.8.2017 v 21:42 | Karma článku: 3.06 | Přečteno: 113 | Diskuse

Jan Dvořák

ODS vsadila na totální vítězství ve volbách

Sociální demokracie, tolik vysmívaná, že při svých chabých preferencích už raději nestáhla kalhoty před volebním brodem a stále počítá s vítězstvím, má teď stejně zarputilého konkurenta jako je ona, s týmž cílem – ODS.

22.8.2017 v 21:42 | Karma článku: 10.12 | Přečteno: 373 | Diskuse

Pavel Kolář

Volby v několika číslech

V České republice je zhruba 8 425 000 lidí, jenž mají volební právo pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

22.8.2017 v 13:43 | Karma článku: 14.23 | Přečteno: 467 | Diskuse

Aleš Merta

Čeští piráti na vlnách liberalismu

Minulý týden vypluli čeští Piráti, tedy spíše vyjeli, ke zteči hradeb poslanecké sněmovny. Předvolební průzkumy jim dávají solidní šance, ale čeká je těžká konkurence, protože ve vodách ve kterých loví své voliče, je rybářů již ..

22.8.2017 v 13:23 | Karma článku: 8.22 | Přečteno: 474 | Diskuse
Počet článků 291 Celková karma 12.82 Průměrná čtenost 1310

Chci psát otevřeně své názory, diskutovat, neurážet...... B.K.

Seznam rubrik

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.