Pěkně nám namaluj pána, chlapče

15. 04. 2019 21:50:23
Malá příhoda z pedagogicko-psychologického vyšetření mého syna - v souvislosti s diagnozou Aspergerova syndromu, Touretta a ADHD.

Po dvou letech se přiblížila chvíle, kdy by měl Izák znova projít vyšetřením v SPC - tedy speciální pedagogicko-psychologické vyšetření pro tyto děti, kterým je na základě výsledku z toho vyšetření vytvořen individuální vzdělávací plán, podle kterého se učí. Už teď mě obchází strašák z tohoto vyšetření, protože zhruba před dvěma lety to příliš nedopadlo.

Tehdy se toho nakumulovalo tolik - těch různých vyšetření, změn medikace, návštěv psychiatra, pár pobytů v léčebně, že už toho začínalo být na Izáka dost. A právě někdy kolem půlky dubna nám zavolala paní z SPC, že bude potřeba znovu projít vyšetřením, aby se stačil do prázdnin vytvořit posudek pro další školní rok.

Tušila jsem, že až to Izáčkovi oznámím, tak jeho reakce bude fest nepříjemná. To, že otráveně zavrčel, co že zas ty báááby chtěj, bylo pro mě ještě docela milým překvapením a v naději, že to třeba dobře dopadne, jsem očekávala den D.

Přišel tedy den setkání s paní psycholožkou.

Otevřela nám v poradně celkem příjemná, tichá paní, které ale Izák hned po příchodu řekl - Zdarec, na místo běžného Dobrý den. Paní se pousmála, já se hned ve dveřích už ze zvyku počala omlouvat, že máme zase svůj den a že si netroufám odhadnout, jak to dopadne. Paní byla profík a se slovy- vůbec se neomlouvejte, to k tomu patří, nás pozvala do kanceláře.

Bylo nutné vyplnit formality a zároveń syna zabavit, protože se už začínal chystat nervozně chodit po místnosti a domáhat se pozornosti tím, že se bude matky nahlas vyptávat, proč že s tou bááábou musí zase něco dělat. Paní psycholožka se okamžitě chopila iniciativy syna zabavit. Vzala papír velikosti A4 a pravila: "Tak, tady nám namaluješ postavu pána, chlapče. A mile se na Izáka usmála. On se také pousmál a bez jakéhokoliv komentáře si vzal papír. ( To už mi připadalo podezřelé). Když si pak i bez komentářů sedl tam, kam paní ukázala, vzal si obyčejnou tužku a požádal ještě i o pastelky, tak už jsme věděla, že to nebude jen tak.

Musím maličko odbočit, abych se pak mohla zase k průběhu vyšetření vrátit.

Izák má svá psychiatrická onemocnění v kombinaci ale s úplně běžnou rozumovou inteligencí. Když je v klidu, není ve stresu a nestane se nic, čemu by v sociálním kontextu neporozuměl, působí jako člověk, který je pouze svérázný a dost často i milý a komunikativní. Běda ale, jakmile se přetíží nervová soustava, jakmile dojde k třenicím v oblasti komunikace a nutné interakce s okolím, nebo ke špatnému dešifrování sociálnch signálů. To mám pak co do činění s úplně jiným člověkem. Lidé s Asperger. syndromem kolikrát velmi trpí tím, že bývají okolím rozpačitě přijímáni a pak mají tendenci chtít se mstít. Kují léčky, vyhrožují, že učiní to, či ono, velmi sprostě nadávají a klejí. Bývá to spíše u těch typů aspergerů, kteří jsou extrovertní. U introvertního autisty - říkám autisty, protože Aspergerův syndrom spadá rovněž pod autismus - byť je jeho mírnější formou, bývá často v tomto ohledu trochu víc klidu, protože má svůj svět a nevšímá si tolik lidí, jako extrovertní asperger. Takový týpek se rád vybavuje, zkoumá lidi, zajímá se o všechno možné - ale právě díky poruše v oblasti sociálního vnímání, často naráží na nepochopení a jisté útrapy. Bývají ale i velmi vtipní a já musím říct, že kolikrát silně absurdní humor mého syna, mě dokáže i rozesmát tak, že mám chuť si jeho hlášky i zapisovat. (Stejně tak se vyjádřil i náš psychiatr, úžasný pan profesor, bez kterého si náš život ani neumím představit). Často z něj ale padají i takové věci, že se člověk už ani nesměje a jen zírá:-).

Tak a jsme zase v kanceláři, kde má proběhnout pedagogicko-psychologické vyšetření.

Izák tedy maluje. Postava pána, jak mi bylo sděleno, spadá také pod vyšetření. Kresba bude vložena do jeho složky, kterou následně vyhodnotí jiná paní. Paní magistra ............( ta a ta):-)

Díky tomu, že si Izák vzal tak hezky k srdci to, že bude malovat pána, jsem se tedy i já mohla začít věnovat dotazům paní psycholožky na to, čím syn za poslední dobu prošel. Na té ženě bylo vidět, že opravdu chápe, proč by mohl být Izák tak nevrlý a v podstatě zničený z toho, čím neustále musí procházet. Těch vyšetření podobného typu už bylo v té době opravdu hodně. A malování pánů a paní taky:-). To lezlo na nervy už i mně.

A jak si tak s paní psycholožkou povídáme, tak nás náhle vyruší radostné zvolání - už to mám!

Obě se usmějeme a společně kráčíme za Izáčkem, abychom se podívaly, jak se pán povedl.

A obě opravdu koukáme:

Přes celý papír velikosti A4 se na nás díval obrovitý smějící se penis. Penis - s kloboučkem tralaláčkem a la první republika na hlavě, rozšafně nakročený, jako by do světa, očka zářící, pusa vytlemená od ucha k uchu. Nad celou postavičkou zářil barevně vytvořený název - psaný velkým tiskacím písmem: " STAROPRAŽSKÝ ČŮRÁK".

Nemohla jsem si pomoci, musela jsem se kousat do tváře, abych se nezačala smát. Byl to zase moment, kdy člověk v jednu chvíli neví, co říct.

Na chvíli vše utichlo. Všichni tři jsme stáli nad tím staropražským výjevem a do mého světa jako by odněkud tichounce proznívala milovaná staropražská muzika, jejíž představitel, geniální Karel Hašler, by možná také dnes koukal:-).

Ticho přerušila slova paní psycholožky:

"No, já bych to tedy pro dnešek ukončila, to by nemělo smysl, obrázek bych si, s dovolením, vzala, vložím ho ke složce a pokusíme se s paní magistrou domluvit, jak budeme postupovat dál."

Mlčky odcházíme z poradny.

V tramvaji se na mě Izák podíval a řekl: "ty se zlobíš, viď? "

Vzpomínám si, že jsme se na sebe dlouze zadívali a ........( co myslíte)?

No prostě nic jiného, než smích, se v tu chvíli nezadařilo.

PS. Působit výchovně se v takovém případě dá velmi těžko. Mívám pocit, že jen humor je v tu chvíli jedinou možnou adekvátní reakcí pro to, aby se nerozjela další možná absurdní situace, tentokrát ale z oblasti daleko nepříjemnější ke zvládnutí - a to z oblasti nasrůstající nervozity a agresivity.

A když už jsme tedy u té staropražské struny, tak co třeba právě tohle:-).

Autor: Beata Krusic | pondělí 15.4.2019 21:50 | karma článku: 19.28 | přečteno: 867x

Další články blogera

Beata Krusic

Jak jsem adoptovala blogera Pohanku

Je to adopce na dálku a je trochu zvrhlá, neboť tento můj druhý syn, je zhruba stejně starý, jako já. Výhodou této adopce na dálku a také její pozoruhodností je to, že mě nestojí žádné prachy.

19.9.2019 v 10:23 | Karma článku: 13.39 | Přečteno: 718 | Diskuse

Beata Krusic

Přijmout dary

Před tím, než se Porfirij Ivanov rozhodl na svém těle vyzkoušet účinky studené vody na lidský organismus, býval velkým "hříšníkem". Ženy, chlast, karty, hýření......... Na denním pořádku.

18.9.2019 v 18:03 | Karma článku: 11.54 | Přečteno: 294 | Diskuse

Beata Krusic

Se sokoly za Jarmilkou

Už delší dobu ve mně zvučí jedna stará píseň. Polsko-ukrajinská záležitost, "Hej sokoly". 150 let starý skvost, jeho děj se odehrává v 17. st. za doby polsko-ukrajinské války.

17.9.2019 v 20:11 | Karma článku: 11.50 | Přečteno: 401 | Diskuse

Beata Krusic

Dnes jedna pro tebe, Pepíčku...( tam k nebi a dál....)

Včera na něj vzpomínám a dnes se dovídám, že už není mezi námi. Josef Šrámek, ta velká legenda a známá osobnost ve své profesi. Josef Šrámek, český diskžokej.

17.9.2019 v 9:48 | Karma článku: 9.48 | Přečteno: 379 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jakub Beznoska

Žijeme v právním státě?

Kde se za porušení zákonů spravedlivě trestá? Zdá se, že ne. Existují totiž lidé, na které jsou i zákony krátké a rozhodnutí soudu nemá žádnou váhu.

19.9.2019 v 23:19 | Karma článku: 10.67 | Přečteno: 229 | Diskuse

Jakub Beznoska

"Takhle se tu opravdu žije?"

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová strávila noc v ghettu. A nestačila se divit. Doslova nevěřila vlastním očím. Změní její návštěva něco? Těžko...

19.9.2019 v 21:09 | Karma článku: 18.25 | Přečteno: 440 | Diskuse

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Na důchody si počkáme a kdo ví, zda se jich dočkáme?

Když ve filmu Což takhle dát si špenát? omládlý Fanda Liška ve škole sděloval, že ho přece musí zajímat jaký bude mít důchod, bylo to úsměvné. Koho by v deseti letech zajímala výše penze, když má do důchodu daleko?

19.9.2019 v 20:20 | Karma článku: 11.60 | Přečteno: 185 | Diskuse

František Skopal

Musí opravdu dojít až k nejhoršímu? Pravda, která se špatně poslouchá!

Uvnitř každého vnímavého člověka, který se bděle rozhlíží kolem sebe, musí při pozorování jednání většiny dnešních lidí vzniknout jeden velký a zásadní rozpor.

19.9.2019 v 14:55 | Karma článku: 4.67 | Přečteno: 103 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Komu se líbí úvaha paní Lhotské, je fotbalista (polemika)

Velmi mě mrzí, že dva dni po sobě polemizuji s Kateřinou Lhotskou. Když ona ale ve svém novém textu opět prohlásila takovou zjevnou nepravdu a spousta lidí jí na to skáče, že mi to nedá. A víte co – vůbec mě to nemrzí.

19.9.2019 v 13:52 | Karma článku: 13.06 | Přečteno: 669 | Diskuse
Počet článků 478 Celková karma 16.68 Průměrná čtenost 1137

Chci psát otevřeně své názory. B.K.

Seznam rubrik

Oblíbené články

více

Najdete na iDNES.cz