Malé zastaveníčko nad stavem školství

18. 06. 2019 8:27:39
Nebo také pozastavení nad tím, co žije ve stínu témat - společensky velmi uznávaných. Ve stínu debaty např. o navyšování platů učitelů, efektivnějšího vzdělávání a mnohých jiných "důležitých" věcí.

To, že jsou sociální rozdíly mezi dětmi ve školním kolektivu patrné, je jistě známou věcí. To, že z této skutečnosti vyvstává jev, nazývaný šikana, to je také dost známá věc. A přesto:

Učitelé a školští pracovníci stále volají po navyšování svých platů. Neustále se honosí a operují svým titulem, prací, cítí osobní důležitost ve vztahu k tomu, že oni jsou těmi, kteří se podílí na rozvoji a rozkvětu člověka v té oblasti, která je jednou z nejdůležitějších a nejkrásnějších v lidském životě - vzdělávání.

Aby se mladý a citlivý dětský organismus mohl zdravě rozvíjet a mít radost - a z toho vyplývající dobré školní výsledky, musí mít nastavené vhodné podmínky a prostředí k učení - ke vzdělávání.

Jak se asi raduje ze vzdělávání např.dívka, na kterou se denně pokřikuje v rámci dětského kolektivu - "ty chudá píčo", asi není nutné rozepisovat. A tímto jevem z oblasti vzdělávacích zařízení - škol, bych se tu chtěla v krátké úvaze pozastavit.

Neustále se řeší platy učitelů, hledají se stále efektivnější modely vzdělávání, zvyšují se nároky na školní osnovy, děti jsou pod tlakem frází - musíš být úspěšný, studium, jazyky, aktivity - honit to všechno, co možná nejvíc. Úspěch - a z toho vyplývající ty milované peníze a vidina skvělého života, jsou dětem vštěpovány od útlého věku. Materiální otázka pohltila duši malého člověka natolik, že na ní staví své hodnoty a vnímání celého světa - a jeho světonázor je ovlivněn tím, že mít - znamená žít. A kdo nemá, nestojí za nic. A tak se šikanuje. A třeba právě tou krásnou frází, uváděnou za všechny: "ty chudá píčo."

Ano, na školách je šikana tohoto typu běžnou věcí. Děti, vycházející ze slabších sociálních poměrů, kdy platy obou rodičů nedosahují průměrné výše, jsou terčem výsměchu, neboť si nemohou dovolit to, co mají ostatní. Zažívají ústrky stran kolektivu, výsměch, psychický i fyzický útok. A velmi často je toho svědkem jev, ke kterému se dostávám a který mne vede k tomu, psát tento blog. Jev, kdy učitelé mnohdy ani netuší, co se jim v kolektivu mezi dětmi odehrává - a co je ještě horší - kolikrát to ví, nebo tuší, ale mají to tak nějak lehce - "na háku".

Velmi často ani netuší, že ve třídě jsou děti, které dnes a denně usínají s pocitem, že ráno musí do školy a dostanou zase pěknou sodu. Při vžívání se do duše těchto dětí a do pocitů, kterými si musí procházet a ještě mít na paměti - učit se, učit se, učit se.......tak z toho je člověku opravdu úzko.

Ale učitelstvo stále řve. Za svá práva, za ty svoje platy, mává tabulkami, veřejnost je v jejich spravedlivém hněvu podporuje a ve svornosti si pak společně notují v nadávání na politiky, kteří nesou zodpovědnost za pád jejich životní úrovně. Spíše, než hledání viníků v tomto ohledu, by se paní učitelky učitelé a ostatní školští pracovníci - ve velké míře především i paní vychovatelky ve školních družinách, měli zabývat tím, jestli se oni sami na nějaké vině nepodílí - a to ve smyslu svého laxního přístupu třeba právě k té šikaně, kterou výše uvádím.

Zarážející je fakt, že děti dnes smí veřejně nadávat na prezidenta země - za tiché podpory a tajemného výsměšného úsměvu mnohých učitelů a školských pracovníků. Smí se vysmívat lidem, žijícím na okraji společnosti, lidem bez domova, svým vrstevníkům, kteří na vysoký standard prostě nikdy nedosáhnou a kteří kromě této tíhy, související s tíhou celé rodiny - ještě nesou na svých dětských zádech tíhu devastující šikany stran spolužáků.

Apeluji na nutnost tuto velmi vážnou společenskou otázku řešit. A pevně věřím, že v rámci svého školního kolektivu, to učitelé jistě zvládnou a především podchytí. Základ úspěchu v ohledu šikany - je v nutnosti prevence a okamžitého podchycení možného nežádoucího bujení.

A když už jsme tedy u toho školství, tak tady jedna malá veselá vzpomínka:

Autor: Beata Krusic | úterý 18.6.2019 8:27 | karma článku: 17.14 | přečteno: 592x

Další články blogera

Beata Krusic

Jak mi symfonický metal otevřel obzory

Po vyslechnutí světoznámé písně z Weberova slavného muzikálu "Fantom opery" - od metalové skupiny Nightwish, jsem se znova utvrdila v tom, jak je nutné hledat...

18.7.2019 v 9:40 | Karma článku: 10.45 | Přečteno: 273 | Diskuse

Beata Krusic

Do kostela Boha hledat nechodím

A kam tedy chodím, když v Něj hluboce věřím? No přeci do přírody, do svého těla, k lidem, k umění...

17.7.2019 v 8:51 | Karma článku: 12.16 | Přečteno: 424 | Diskuse

Beata Krusic

Z Bronxu - Hip Hop za Maryčkou Magdonovou...

Když už jsem se minule dokutálela až k daleké Jamajce a vyznala se z lásky k hudebnímu stylu - Reggae, budu muset přiznat i další svou hlubinnou sympatii ke stylu, který má s Jamajkou také co do činění.

16.7.2019 v 11:31 | Karma článku: 6.36 | Přečteno: 322 | Diskuse

Beata Krusic

Jak mi "pan Jamajka" ukázal pohodu...

Když jsem podruhé navštívila podnik La Macumba, takový docela známý latino club na pražském Andělu, byl to pro mírně vypjatý večer, který ovšem skončil úžasnou pohodou.

14.7.2019 v 9:07 | Karma článku: 10.26 | Přečteno: 428 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Karel Trčálek

Černá agentka 007 je typický neomarxistický genderový rasismus naruby

Tak nám tentokrát povolení zabíjet dostane žena a ještě navíc černoška. Kolik padouchů oddělá v nové bondovce? Nebo je to hoax?

18.7.2019 v 17:07 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 23 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Jo, jo, desítky nejsou žádná legrace

Sedím v Larisse v kavárně, leje jako z konve a já mluvím s českými kamarádkami o všem možné, když najednou slyším dva chlapíky, jak mě v řečtině hodnotí. Nebylo to poprvé, ale tentokrát jsem se fakt jen tak tak udržela.

18.7.2019 v 16:18 | Karma článku: 8.58 | Přečteno: 213 | Diskuse

František Skopal

Pohádky nelžou! Bytosti přírody existují!

Kdo vlastně jsou a kde se skrývají zmiňované přírodní bytosti? Opravdu existují, nebo je to všechno jen výmysl?

18.7.2019 v 14:40 | Karma článku: 4.26 | Přečteno: 159 | Diskuse

Michal Pohanka

Krize střevního věku aneb Defekace bez legrace!

S úlevou berete za kliku od kabinky wc, již jste skoro zachráněni a zmožené svěrače tudíž povolují, klakson troubí, kabel už není ani v poslední zatáčce, ale sprintuje cílovou rovinkou, když vtom... zalomcujete a ZAMČENO!!!

18.7.2019 v 14:34 | Karma článku: 16.85 | Přečteno: 335 | Diskuse

David Dvořák

Ursula a otázka společné EU armády.

Po nástupu Ursuly von BT (Bundeswehr Terminator) do čela EK se experti v otázce budování společné EU armády v názorech rozdělili na dvě zhruba stejně početné skupiny.

18.7.2019 v 13:13 | Karma článku: 13.57 | Přečteno: 177 | Diskuse
Počet článků 431 Celková karma 17.61 Průměrná čtenost 1111

Chci psát otevřeně své názory. B.K.

Seznam rubrik

Oblíbené články

více

Najdete na iDNES.cz