Jak já se toho Bohouše jenom dotknu?

12. 07. 2019 18:59:51
Starost s tím, jak se budu dotýkat Bohouška, jsem už vyřešila. Dotýkám se ho velmi něžně, téměř nebesky.............

V souvislosti s hospitalizováním mého synka v bohnické psychiatrické léčebně, kde vždy po určité době o svého raného dětství končí vždy ve chvíli, kdy už to jeho nervová soustava v běžném provozu prostě "nedává", řeším již podruhé jednu milou - trošku úsměvnou záležitost ze života našeho zvířectva.

Kromě pejska Skippyho, se u nás doma vyskytuje africký šnek Toníček a malý křeček džungarský - Bohoušek. A o Bohouška tu dnes kráčí.

Když Izák musel před několika dny znova nastoupit léčbu, kladl mi na srdce, že se mu musím postarat o Bohouška. Bohoušek je ryze Izákova záležitost, protože já se až se studem zde musím přiznat, že byť mám Bohouška moc ráda, nikdy jsem se ho rukou nedotkla. Je to ostudné, ale je to tak. Kdysi mě totiž jeden křeček tak nepříjemně kousl do ruky, že od té doby mám utkvělou představu, že se to stane znova....., až jsem si vytvořila - pro mne tak hloupou a nicotnou fobii, že se ho prostě nedotýkám. Dám mu jablíčko, jeho zrnička, ráda ho pozoruji....., ale to je, bohužel, všechno.

A už loni vyvstal v tomto ohledu malý problém:

Abych mohla synkovi opravdu vyhovět a o Bohouška se mu řádně postarat, musím ho pravidelně čistit. A představa, že milého Bohouše přendám růčo do jiné přenosky a pak zahájím čištění jeho bydleníčka, byla pro mě trýznivá:-). Jak já to jenom udělám. A navíc: Bohoušek je zvyklý na osobní kontakt, denodenní mazlení, hlazeníčko, ťuťu-ňuňu.....a já zkrátka nejsem schopná Bohouška uchopit. O ten osobní kontakt mi šlo hodně, protože Izákova léčba trvá vždy nejméně měsíc a to je pro zvířátko dost dlouhá doba. A tak jsem "špekulovala" nad tím, jak vyřešit otázku toho, aby Bohoušek nestrádal a neztratil po dobu, než jeho ochránce vrátí, nic z toho, na co byl zvyklý. Na lásku, na něžnost, na doteky:-).

Tak - a zase to vyřešila písnička:-). Napadlo mě totiž, že dotýkat se živého tvora lze i jinak, než ručně. Já jsem se rozhodla dotýkat se malinkého Bohouška hlasem. Denodenním lidským kontaktem hlasem - za pomoci jemné písničky. Pravidelně, v souvislosti s podáváním jeho dobrůtek. A tak začaly naše osobní kontakty s Bohoušem.

Musela jsem zvolit vhodný repertoár a držet se napozoru, aby se Bohoušek, lezoucí ze svého domečku v kleci, nevyděsil a já neměla na svědomí jeho mrtvičku z muzikoterapie. Písničku jsem zvolila asi tu nejněžnější, kterou znám a kterou jsem jako vychovatelka ve školní družině s dětmi hodně zpívala. Byla to písnička "Letěla bělounká holubička", kterou si ještě spolu s ukolébavkou "Hajej můj andílku" vložil do své opery Hubička - můj milovaný Bedřich Smetana a obě dvě tvoří jako celek známou arii Vendulky z této opery. Letěla bělounká holubička je krásná písnička, jejiž mollová harmonie v doprovodu zaznívá až dojemným a ryze českým fluidem.

A pokus se zadařil: sundávám víko klece - Bohouškova působiště a Bohoušek v tu ránu číhá. Připravena s jablíčkem počínám zpívat jeho song. Tiše, jemně, přímo k jeho zvířecímu instinktu. A Bohoušek leze:-). A denně si ho takto volám a denně mu chviličku zpívám.....a denně se ho takto "alternativně" dotýkám:-). A cítím.

Vlastně jsme vděčna za tuto zkušenost, která zase nahrává k věčnému vyznání se k síle a moci písničky, kterou Bůh věnoval lidem k potěšení a přinášení radosti na světě:-).

Autor: Beata Krusic | pátek 12.7.2019 18:59 | karma článku: 13.53 | přečteno: 380x

Další články blogera

Beata Krusic

Jak jsem adoptovala blogera Pohanku

Je to adopce na dálku a je trochu zvrhlá, neboť tento můj druhý syn, je zhruba stejně starý, jako já. Výhodou této adopce na dálku a také její pozoruhodností je to, že mě nestojí žádné prachy.

19.9.2019 v 10:23 | Karma článku: 13.39 | Přečteno: 718 | Diskuse

Beata Krusic

Přijmout dary

Před tím, než se Porfirij Ivanov rozhodl na svém těle vyzkoušet účinky studené vody na lidský organismus, býval velkým "hříšníkem". Ženy, chlast, karty, hýření......... Na denním pořádku.

18.9.2019 v 18:03 | Karma článku: 11.54 | Přečteno: 294 | Diskuse

Beata Krusic

Se sokoly za Jarmilkou

Už delší dobu ve mně zvučí jedna stará píseň. Polsko-ukrajinská záležitost, "Hej sokoly". 150 let starý skvost, jeho děj se odehrává v 17. st. za doby polsko-ukrajinské války.

17.9.2019 v 20:11 | Karma článku: 11.50 | Přečteno: 401 | Diskuse

Beata Krusic

Dnes jedna pro tebe, Pepíčku...( tam k nebi a dál....)

Včera na něj vzpomínám a dnes se dovídám, že už není mezi námi. Josef Šrámek, ta velká legenda a známá osobnost ve své profesi. Josef Šrámek, český diskžokej.

17.9.2019 v 9:48 | Karma článku: 9.48 | Přečteno: 379 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jakub Beznoska

Žijeme v právním státě?

Kde se za porušení zákonů spravedlivě trestá? Zdá se, že ne. Existují totiž lidé, na které jsou i zákony krátké a rozhodnutí soudu nemá žádnou váhu.

19.9.2019 v 23:19 | Karma článku: 10.67 | Přečteno: 229 | Diskuse

Jakub Beznoska

"Takhle se tu opravdu žije?"

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová strávila noc v ghettu. A nestačila se divit. Doslova nevěřila vlastním očím. Změní její návštěva něco? Těžko...

19.9.2019 v 21:09 | Karma článku: 18.25 | Přečteno: 440 | Diskuse

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Na důchody si počkáme a kdo ví, zda se jich dočkáme?

Když ve filmu Což takhle dát si špenát? omládlý Fanda Liška ve škole sděloval, že ho přece musí zajímat jaký bude mít důchod, bylo to úsměvné. Koho by v deseti letech zajímala výše penze, když má do důchodu daleko?

19.9.2019 v 20:20 | Karma článku: 11.63 | Přečteno: 185 | Diskuse

František Skopal

Musí opravdu dojít až k nejhoršímu? Pravda, která se špatně poslouchá!

Uvnitř každého vnímavého člověka, který se bděle rozhlíží kolem sebe, musí při pozorování jednání většiny dnešních lidí vzniknout jeden velký a zásadní rozpor.

19.9.2019 v 14:55 | Karma článku: 4.68 | Přečteno: 103 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Komu se líbí úvaha paní Lhotské, je fotbalista (polemika)

Velmi mě mrzí, že dva dni po sobě polemizuji s Kateřinou Lhotskou. Když ona ale ve svém novém textu opět prohlásila takovou zjevnou nepravdu a spousta lidí jí na to skáče, že mi to nedá. A víte co – vůbec mě to nemrzí.

19.9.2019 v 13:52 | Karma článku: 13.06 | Přečteno: 669 | Diskuse
Počet článků 478 Celková karma 16.68 Průměrná čtenost 1137

Chci psát otevřeně své názory. B.K.

Seznam rubrik

Oblíbené články

více

Najdete na iDNES.cz