S vulgaritou na věčné časy

28. 07. 2019 0:40:00
V souvislosti s dnešní propustkou mého syna( 13 let) na víkend - z psychiatrické léčebny, kde musel být hned z kraje prázdnin znova hospitalizován, jsem si vzpomněla na jednu naší příhodu, která se odehrála před časem.

Kombinace Aspergerova a Tourettova syndromu bývá docela oříškem - jak pro pacienta samotného, tak pro rodinu i lékaře, kterým se takový pacient dostane do rukou.

Dnes se znova zaměřím na jedno specifikum Tourettova syndromu - a tou je tzv. koprolálie, tedy forma vokálního tiku, kterou je "obdařeno" určité procento lidí s "tureťákem". Tourettův syndrom je mnohačetné tikové onemocnění, kdy si člověk lidově řečeno - "tiká". Toto neuro-psychiatrické onemocnění lze částečně ovlivnit nastavenou medikací, ale nic není stoprocentní a tiky se i přes léky tu a tam objevují. V případě Izáka se daří potlačit fyzické tiky, takže jsou období, kdy mám pocit, že je v tomto ohledu zdráv. Prostě v těle to kdesi spí a Izyho tělo je "v klidu". Tedy- zdánlivě v klidu. On sice netiká tělem, nezvedá rameno jako kdysi, neodkašlává, neuklání si sem-tam hlavu k rameni- ale o to víc je vnitřně neklidný, projevují se poruchy chování a naneštěstí zůstává ta forma zvláštního, vokálního tiku, který je společensky nejmíň únosný - a degraduje tyto lid v očích veřejnosti do světla nejhoršího. Časté vědomé i nevědomé vyslovování, či vykřikování vulgárních slov - což je ona "koprolálie" a která je přitomná jen u některých lidí s Tourettem - tak ta nám zůstává věrná až za hrob.

Ti lidé svými tiky uvolňují napětí - a vůbec ta hlubinná problematika vyslovování vulgárních slov u psychiatricky nemocných lidí, je velmi složitá a stojí za pozornost. Mám jednu známou, která trpí manio-depresivní psychózou a ta mi často říká, že když se dostává do krize, tak cítí, jak ji vulgární mluva uvolňuje - ale manžel je z toho dost hotový. Chápu pana manžela. Já jsem "hotová" ze svého syna už od dob, co mu byl kromě Aspergerova syndromu diagnostikován právě i "pan Tourette".

Když začal tehdy ve třech letech neustále v rámci neklidu vykřikovat slovo - "hovno", brala jsem to jako možné přechodné období, kdy na ulici člověk často slyší, jak se třeba pejskaři mezi sebou vybavují a nebo zkrátka kdokoliv něco pronese... a nepřikládala jsem tomu příliš váhu. Když jsem si ale po čase všimla, že při tom vyslovování toho slova je tak nějak zvláštně v jakési tenzi, tak už jsem zpozorněla. V tu dobu už byla stanovena diagnoza Aspergerova syndromu a toto se začalo náhle objevovat. Tehdejší náš pan psycholog, když jsem mu sdělovala své rozladění z toho, co se u Izáka projevuje, vyjádřil obavu z Touretta. Kdysi jsem tu o tom psala. Jeho obava se do Izákových šesti let potvrdila. ( Je potřeba dodat, že i lidé s Aspergerem mohou v rámci tenze a atak nadávat a klít jako dlaždiči, ale u Izáka se kromě koprolálie počaly objevovat i fyzické tiky - a tím byla prokázana kritéria pro stanovení diagnosy i Tourettova syndromu.

V rámci koprolálie měl Izák dvě svoje slova, která tehdy - v jeho ještě útlém věku, působila někdy i dost komicky. Bylo to zmiňované - "hovno" a později se přidala "kurva". Mnohdy se nabízí, kde ty děti k tomu přijdou.....? No, zkrátka, přijdou. Tu pan soused, starý pán z Moravy, který mi vždy, když jsem jezdila s kočárem a později už pěšky s Izákem za ruku, hned u dveří hlásil: "Kurva sooosedko, to je hic" ...., apod. Vzpomínám si i na Izákův první den do školy, kdy se nedaleko školy štosovaly starší ročníky, které se vítaly po prázdninách slovy fakt dost hustými. Tím chci říct, že bývá dost nespravedlivé, když se rodiny dětí s Tourettem musí často lidem zpovídat - kde vůbec na ta slova jejich přišli.....? No, životem kolem nás. Člověk se nemůže úplně odstřihnout od života. A u děti, které mají toto neuro-psychiatrické onemocnění vrozené, je zásoba těchto slov doslova potravou pro žití jejich nemoci. Výčitky, trestání, mentorování, příkazy typu - přestaň, takhle se nemluví...... - nemají naprosto žádný efekt. Vnitřní neklid - se kterým se tito lidé vyrovnávají formou koprolálie, je jednou provždy dán. Pro ně to bývá nutnost k "přežití". A tak zkrátka dodnes přežíváme s "hovnem" a "kurvou". ( Sem tam se zásobička i obmění - a to je pak prííííma).

A teď konečně k té malé příhodě:

Já jsem před několika lety byla doslova opilá z jižní Ameriky. Hltala jsem politickou a sociální otázku tohoto kontinentu, byla jsem fascinována španělštinou, historií těch zemí, jejími hrdiny a tak vůbec. A jak jsem tím tak žila, tak mi do života jeden takový člověk z té oblasti vstoupil. (Nebudu se tu rozepisovat osobní otázkou ale právě o souvislostech s mým synem a jeho Tourette záležitostí).

Když nás ten člověk měl přijít navštívit, domlouvalo se setkání docela dlouho. Já si vyhledávala španělská slovíčka a očekávala den D. Izy samozřejmě věděl, oč kráčí a dával znát, že mu není lhostejné, jak se bude dorozumívat. V duchu jsem se radovala, že to bude první mužský exemplář, kterému nebudu muset vysvětlovat, co je to Tourettův syndrom a proč to dítě mluví občas vulgárně. Těšila jsem se na chvíli, kdy Izák řekne - třeba ty jeho dvě "hitovky" a já se budu jen připitoměle usmívat a alespoň jednou se tvářit, jako by se nechumelilo a nemuset nic vysvětlovat a omlouvat se:-).No to bude bomba - říkala jsem si tehdy spokojeně. Jenže:

Jednoho dne jsem se vrátila domů z nákupu a synek mi povídá: už se těším, až ten Lazaro přijede. Dělám si slovníček, abych se s ním mohl bavit.

Když na mě ale mezi běžnými slovíčky vykoukla - "mierda" a "puta", moje nedávná sobecká radost byla ta tam. Spadla jsem ze svého obláčku zase rovnou do naší reality, kdy jsem byla nucena pořešit, co tomu pánovi povím, až se synek projeví. Moje miniaturní španělská způsobilost nemohla zajistit solidní obhajobu.

Co se týče ale mě osobně, tak jsem si alepoň - "mierdu" a "putu" ( v překladu - "hovno" a "kurva") - zařadila mezi svou dosud velmi skromnou - řekla bych až ubohou španělskou slovní zásobu. :-)

A na závěr jedna moc milá a příjemná - už mnoho let stará latinsko - americká záležitost, na které jsem kdysi mooooc ujížděla a dodnes si ji vždy ráda poslechnu:-).

Autor: Beata Krusic | neděle 28.7.2019 0:40 | karma článku: 14.86 | přečteno: 844x

Další články blogera

Beata Krusic

Jak jsem adoptovala blogera Pohanku

Je to adopce na dálku a je trochu zvrhlá, neboť tento můj druhý syn, je zhruba stejně starý, jako já. Výhodou této adopce na dálku a také její pozoruhodností je to, že mě nestojí žádné prachy.

19.9.2019 v 10:23 | Karma článku: 13.39 | Přečteno: 714 | Diskuse

Beata Krusic

Přijmout dary

Před tím, než se Porfirij Ivanov rozhodl na svém těle vyzkoušet účinky studené vody na lidský organismus, býval velkým "hříšníkem". Ženy, chlast, karty, hýření......... Na denním pořádku.

18.9.2019 v 18:03 | Karma článku: 11.54 | Přečteno: 294 | Diskuse

Beata Krusic

Se sokoly za Jarmilkou

Už delší dobu ve mně zvučí jedna stará píseň. Polsko-ukrajinská záležitost, "Hej sokoly". 150 let starý skvost, jeho děj se odehrává v 17. st. za doby polsko-ukrajinské války.

17.9.2019 v 20:11 | Karma článku: 11.50 | Přečteno: 401 | Diskuse

Beata Krusic

Dnes jedna pro tebe, Pepíčku...( tam k nebi a dál....)

Včera na něj vzpomínám a dnes se dovídám, že už není mezi námi. Josef Šrámek, ta velká legenda a známá osobnost ve své profesi. Josef Šrámek, český diskžokej.

17.9.2019 v 9:48 | Karma článku: 9.48 | Přečteno: 379 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jakub Beznoska

Žijeme v právním státě?

Kde se za porušení zákonů spravedlivě trestá? Zdá se, že ne. Existují totiž lidé, na které jsou i zákony krátké a rozhodnutí soudu nemá žádnou váhu.

19.9.2019 v 23:19 | Karma článku: 9.41 | Přečteno: 178 | Diskuse

Jakub Beznoska

"Takhle se tu opravdu žije?"

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová strávila noc v ghettu. A nestačila se divit. Doslova nevěřila vlastním očím. Změní její návštěva něco? Těžko...

19.9.2019 v 21:09 | Karma článku: 17.32 | Přečteno: 411 | Diskuse

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Na důchody si počkáme a kdo ví, zda se jich dočkáme?

Když ve filmu Což takhle dát si špenát? omládlý Fanda Liška ve škole sděloval, že ho přece musí zajímat jaký bude mít důchod, bylo to úsměvné. Koho by v deseti letech zajímala výše penze, když má do důchodu daleko?

19.9.2019 v 20:20 | Karma článku: 11.60 | Přečteno: 180 | Diskuse

František Skopal

Musí opravdu dojít až k nejhoršímu? Pravda, která se špatně poslouchá!

Uvnitř každého vnímavého člověka, který se bděle rozhlíží kolem sebe, musí při pozorování jednání většiny dnešních lidí vzniknout jeden velký a zásadní rozpor.

19.9.2019 v 14:55 | Karma článku: 4.67 | Přečteno: 103 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Komu se líbí úvaha paní Lhotské, je fotbalista (polemika)

Velmi mě mrzí, že dva dni po sobě polemizuji s Kateřinou Lhotskou. Když ona ale ve svém novém textu opět prohlásila takovou zjevnou nepravdu a spousta lidí jí na to skáče, že mi to nedá. A víte co – vůbec mě to nemrzí.

19.9.2019 v 13:52 | Karma článku: 13.06 | Přečteno: 666 | Diskuse
Počet článků 478 Celková karma 16.68 Průměrná čtenost 1137

Chci psát otevřeně své názory. B.K.

Seznam rubrik

Oblíbené články

více

Najdete na iDNES.cz