Anarchie - punk!

30. 07. 2019 11:45:43
Aneb - Malé setkání s "výtržníkem". Tedy stylově řečeno - s "pankáčem". "Punk" má být v překladu "výtržník" - a já se dnes k této samostatné kapitole za sebe vyjádřím :-).

To, že už dávno - zhruba od 70. let minulého století, existuje subkultura(rodící se v USA a Anglii), nazývána - "Punk", tak to je známo i mně - která toto hnutí nikdy příliš nesledovala a co se týče faktů - se jím do hloubky nikdy nezabývala.

Styl "punk" zazníval v určitém pubertálním období u nás doma, kdy na něm můj brácha trochu ujížděl. Kapely "Visací zámek", nebo "Orlík" řvaly v našem dětském pokoji a mě přiváděli k zoufalství. Kolikrát jsme se s bráchou zhádali kvůli tomu, jestli tam bude "naříkat" můj Peter Nagy, nebo bude celou rodinu ničit právě "Visací zámek". Pankáčské "číro" - účes a la kohout", který je typickým znakem stylu "punk" - u nás, v rámci bratrova sebehledání, také proběhl a ten, kdo toto nezapomenutelné období našeho dospívání odnášel, byla babička.

K subkultuře punk - která mě po hudební stránce neoslovuje v podstatě vůbec, mám ale svůj zvláštní ideový postoj. Přistupuji k němu s velkým pochopením - podobně, jako to mám se stylem Hip hop. S tím rozdílem ale, že Hip hop se mi mnohdy hudebně i velmi líbí. Je velmi zvláštní pocit - a já si ho naplno užívám, když něco váš organismus a cítění vyhodnotí jako nehezké - ale stejně uvnitř sebe člověk nachází prostor pro pochopení toho - proč to, či ono asi vzniklo, jaký mělo smysl a uvědomění si, že své místo na zemi to rozhodně mělo, má a stojí za to se s tím seznámit.

Punk - to je zjednodušeně řečeno - anarchie. Uvádí se překlad - tzv. "výtržník". Punk se stal hudebním i životním stylem. Ideově tíhne k anarchismu. Vymezuje se proti válčení, nacismu, diskriminaci, globalizaci, konvencím.....). U slova "anarchie" bych se osobně pozastavila a vyjádřila, proč možná právě punk je tím něčím v sobě pro mě zajímavou kapitolou - spíše ideově, než hudebně-kulturní( byť i pro některé prvky punk - stylu, tedy mody, mám rovněž pochopení. Vždyť ta různá - dnes už i velmi modní "potrhaná" stylovost, je v oblibě i u běžné populace, která nemá s punkem fakt co do činění:-) a třeba ani neví, že právě u pankáčů se rodí styl - "děravých jeans", nebo jiných- dnes už komerčních záležitostí, jdoucích v tomto duchu.

Něco z té ideové "anarchie" proznívá mou osobou a právě proto cítím, že se k hnutí punk chci vyjádřit.

"Má milá rozmilá neplakej! Život už není jinakej. Dnes buďme ještě veselí, na naší bílé posteli. Zejtra, co zejtra? Kdožpak ví. Zejtra si lehnem do rakví." ( František Gellner, básník- patřící k jednomu z mých nejmilejších-náležící v literatuře významnému směru anarchistických buřičů. Spolu s ním i částečná tvorba S.K. Neumanna, který zároveň spadá i do kapitoly proletářské poezie, či Viktora Dyka a jsou jedněmi z největších tohoto období. Právě jejich styl a umělecké směřování už kdysi dávno rozeznělo mou hlubinnou strunu znějící sem-tam v duchu anarchistického marného, utopistického "boje" - který se ale díky bohu u mě vykrystalizoval v jistý druh pozitivismu a potřeby přijetí všeho, co v životě přichází - s pokorou, pochopením a snad i nadhledem.

Pro existenci punk subkultury mám zkrátka pochopení:-). Chápu ty mladé lidi s čírem na hlavě a jejich modou, jejich revoltou, i vnitřní rozpolceností, snad i sympatickou možnou nevyrovnaností - na kterou v rámci hledání sebe sama mají samozřejmě nárok a právo. Rozumím chaosu uvnitř jejich duší, hledání "čistoty a pravdy", která se v životě mnohdy schovává za pokrytectví, lacinost, konzum - a kdesi, cosi. Chápu, proč vzniklo hnutí, které se prezentuje tím, že půjde proti proudu a bude ukazovat i druhou stranu mince života i světa - budou prezentovat zdánlivou ošklivost, neuhlazenost......, šokovat, nelibozvučně rozeznívat, bouřit............, bořit. Punk styl - pojímám i jako umělecké vyjádření života - z té druhé strany, z té účelově nelíbivé, nelibozvučné, rušivé....a i když třeba právě ta punková muzika nebude nikdy tím, co si doma se zájmem budu poslouchat, tak ji ale vždy tady na zemi - se vším co k punku patří, budu respektovat.

A teď k mému osobnímu nedávnému setkání s mladým pankáčem v metru:-).

Nastupuji do metra - když tu uslyším pokřikovat "chlapce"( max. dvacet let) - z lavice. Záměrně si sedám přímo proti němu, protože to vysoké číro na hlavě, cigáro za uchem, kanady s britskou vlajkou a "sjeté", či připité řeči mě něčím přitáhly. Ve zvuku hlasu toho kluka totiž vůbec nebyla žádná opravdová zloba, či drsnost. Byla to mladická poza- něčím snad i milá, sympatická a trochu úsměvná.

Mluvil nahlas jako by k lidem, mluvil o nutnosti žít svobodně, kašlat "jim" na všechno a teď si pěkně dát to cigáro( co měl za tím uchem). Cígo po jisté době pak už převaloval nezapálené líně v puse - a mně připomínal toho vlka v ruském animovaném filmu - "Jen počkej". Bavilo mě ho sledovat - i tu jeho partičku asi pěti mladých lidí, kteří se svými vyčesanými "číry" velmi vážně, ve vší slušnosti - a možná i trochu šokovaně pozorovali svého "kolegu", který dost hlasitě exhiboval.

Chlapec si všimnul, že ho pozoruji. Zaměřil se tedy na mě a jal se nahlas směrem ke mně vyptávat, kam jedu a co já a punk:-).

Tím, že mě dost bavil, protože za tím vším byla jen poza, hledání se, momentální úlet na nějaké pařbičce a ani to jeho cigárko nevyvolávalo dojem, že bude v tom vagonu použito - jsem zůstala v klidu a s takovým až mateřským pochopením a jistou sympatii, kterou ze mě i přes svůj "stav" asi vycítil......, mu povídám: víte pane, já váš styl v podstatě moc neznám, tak mi o něm něco řekněte.

A "kluk" si najednou vytáhl z úst to cigáro, někam si ho zastrčil a začal vášnivě vyprávět o punk. Pořád opakoval - "my nechceme žádný války, "skvot" je bomba život, komerce - nebrat......

Po celou dobu mi to bylo sympatický. Komplet:-). Celá ta epizodka v metru, jeho vzezření, jeho přátelé - i ten jeho projev, který byl projevem jisté pozy a zároveň mládí, hledání, touhy po sebevyjádření, lásce......i toho míru, který v sobě ještě moc neměl - ale už jen pro tu zmínku o něm - mi dal ten den do duše další zvláštní téma k zamyšlení.

Vždy děkuji za taková různá malá životní setkání:-).

Na závěr vložím odkaz na erudovaný, moc fajn článek na téma historie punku a jeho vývoje a pak video s písničkou, která - protože tu hudbu jako takovou fakt moc necítím:-), ale v tomto případě mě i pobavila:-). Takže kapela Tři sestry a song - "Průša".https://www.magazinuni.cz/hudba/punk-40-co-bylo-co-zbylo/

Autor: Beata Krusic | úterý 30.7.2019 11:45 | karma článku: 12.32 | přečteno: 356x

Další články blogera

Beata Krusic

Jak jsem adoptovala blogera Pohanku

Je to adopce na dálku a je trochu zvrhlá, neboť tento můj druhý syn, je zhruba stejně starý, jako já. Výhodou této adopce na dálku a také její pozoruhodností je to, že mě nestojí žádné prachy.

19.9.2019 v 10:23 | Karma článku: 13.39 | Přečteno: 717 | Diskuse

Beata Krusic

Přijmout dary

Před tím, než se Porfirij Ivanov rozhodl na svém těle vyzkoušet účinky studené vody na lidský organismus, býval velkým "hříšníkem". Ženy, chlast, karty, hýření......... Na denním pořádku.

18.9.2019 v 18:03 | Karma článku: 11.54 | Přečteno: 294 | Diskuse

Beata Krusic

Se sokoly za Jarmilkou

Už delší dobu ve mně zvučí jedna stará píseň. Polsko-ukrajinská záležitost, "Hej sokoly". 150 let starý skvost, jeho děj se odehrává v 17. st. za doby polsko-ukrajinské války.

17.9.2019 v 20:11 | Karma článku: 11.50 | Přečteno: 401 | Diskuse

Beata Krusic

Dnes jedna pro tebe, Pepíčku...( tam k nebi a dál....)

Včera na něj vzpomínám a dnes se dovídám, že už není mezi námi. Josef Šrámek, ta velká legenda a známá osobnost ve své profesi. Josef Šrámek, český diskžokej.

17.9.2019 v 9:48 | Karma článku: 9.48 | Přečteno: 379 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jakub Beznoska

Žijeme v právním státě?

Kde se za porušení zákonů spravedlivě trestá? Zdá se, že ne. Existují totiž lidé, na které jsou i zákony krátké a rozhodnutí soudu nemá žádnou váhu.

19.9.2019 v 23:19 | Karma článku: 9.76 | Přečteno: 204 | Diskuse

Jakub Beznoska

"Takhle se tu opravdu žije?"

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová strávila noc v ghettu. A nestačila se divit. Doslova nevěřila vlastním očím. Změní její návštěva něco? Těžko...

19.9.2019 v 21:09 | Karma článku: 18.01 | Přečteno: 426 | Diskuse

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Na důchody si počkáme a kdo ví, zda se jich dočkáme?

Když ve filmu Což takhle dát si špenát? omládlý Fanda Liška ve škole sděloval, že ho přece musí zajímat jaký bude mít důchod, bylo to úsměvné. Koho by v deseti letech zajímala výše penze, když má do důchodu daleko?

19.9.2019 v 20:20 | Karma článku: 11.60 | Přečteno: 183 | Diskuse

František Skopal

Musí opravdu dojít až k nejhoršímu? Pravda, která se špatně poslouchá!

Uvnitř každého vnímavého člověka, který se bděle rozhlíží kolem sebe, musí při pozorování jednání většiny dnešních lidí vzniknout jeden velký a zásadní rozpor.

19.9.2019 v 14:55 | Karma článku: 4.67 | Přečteno: 103 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Komu se líbí úvaha paní Lhotské, je fotbalista (polemika)

Velmi mě mrzí, že dva dni po sobě polemizuji s Kateřinou Lhotskou. Když ona ale ve svém novém textu opět prohlásila takovou zjevnou nepravdu a spousta lidí jí na to skáče, že mi to nedá. A víte co – vůbec mě to nemrzí.

19.9.2019 v 13:52 | Karma článku: 13.06 | Přečteno: 667 | Diskuse
Počet článků 478 Celková karma 16.68 Průměrná čtenost 1137

Chci psát otevřeně své názory. B.K.

Seznam rubrik

Oblíbené články

více

Najdete na iDNES.cz