Chovat se k chlapovi - jako k psovi!

11. 09. 2019 19:12:55
Naprostý souhlas, Eckharte. Teď to ještě uvést do praxe a zmizí partnerské neshody, tahanice, boje o moc, rozchody, vyprchávání lásky, atd, atd. :-).

Už před delší dobou jsem si kladla dotaz, proč není možné zažívat v partnerském vztahu takovou pohodu, klid, vyrovnanost, souznění, oddanost a v podstatě nepřetržitou - roky se stále prohlubující nekonečnou lásku a radost - jako může člověk zažít se zvířecím kámošem, psem.

Přemýšlela jsem o tom, proč může třeba např. moje "souznění" se Skipoušem mít po devíti letech stále tu samou, ne-li, krásnější a pevnější vazbu? Proč to tak bylo i s mým kocourem Josefem, který odešel do kočičího nebe krátce po té, co se mi narodil Izák a "vztah" s tímto úplně jiným zvířecím naturelem, (než je submisivní, ale trochu svéhlavý a srandovní pejsek Skippy) - velmi bojovným, divokým, kousavým, drápavým, ale silným a oddaným kocourem Josífkem, byl stejně tak naplněný a nezapomenutelný a poučný? Proč jsou vztahy s muži tak těžké, náročné, zpočátku tak jiskřící a nabité, roztoužené, sexy - a vzápětí se počne na světlo boží drát druhá strana mince - pozvolně přicházející konflikty, nedorozumění, dohady, boje, hra o moc, jeden dává víc, druhý se veze, vzájemná osočování, trápení......konec lásky. Takovou podobu často vztahy mezi ženou a mužem mívají - a mně na mé dotazy odpověděl svého času duchovní učitel, Eckhart Tolle.

Tolle se ptá lidí, jaký mají vztah se svým zvířecím mazlíčkem. Ptá se právě těch, kteří k němu přichází s dotazy kolem partnerských soužení. Eckhart Tolle nabádá, aby člověk v partnerských vztazích hledal velké duchovní učení a bral je jako lekci na své cestě ke světlu. Ostatně jako v podstatě všechno, s čím se člověk setká, je velkým duchovním učením zde na Zemi.

Lidé vesměs odpovídají, že se svými psy i kočkami zažívají ty nejkrásnější chvíle. Je jim tak nějak čistě na duši, ta láska je stálá, její plamen nehasne - ale naopak je čím dál víc pevnější, krásnější - a jako před lety "voní" něčím radostným a naplňujícím. Tolle pak říká lidem: chovejte se ke svému partnerovi, jako k vašemu psovi.

A tak jsem počala "zkoumat", proč že to mám se zvířecími kámoši tak pěkný a s chlápky docházelo z obou stran záhy ke konfliktům. A bylo to velmi poučné zjištění. Tak např.

Já osobně Skipouše až tak neřeším - co se týče zkoumání toho, jak se momentálně cítí. Dávám mu naprostou volnost - někdy až moc a "ten čokl", jak by řekla moje babička, je ta k trochu mooooc "na volno":-). Skipouš lítá kde chce:-)))), Skipouš leze, kam chce a leze na koho chce:-))). ( Jednou to u našeho rybníka tak rozjel, že to tak rozhodilo Izáka, který ho viděl v přímém přenosu, že jako drak to nabral fest velkou rychlostí na kole směrem ke mně, která jsem si pomalu vykračovala za Skippym a řval: "mami honééém, Skippýýýý šuká u rybníka, pojď se rychle kouknout". Takovej frajer ten Skipouš je. Skippy má možná až moc volnosti a já musím říct, že jsem ho fakt nevychovávala, protože se stalo něco, co už asi s jiným pejsekm nikdy nezažiju: Skippy - a to musím zaklepat, že mám v tomto ohledu fakt štígro, reaguje jen na lásku. Nikdy mi nic nerozkousal, nemusela jsem ho nic učit( měli ho od štěňátka v útulku a když k nám přišel, tak všechno uměl. Nechávám ho na volno - vím riskuji, ale něco ve mně vycítilo, že můžu. Dnes mu je devět a už se mě hodně drží, ale byly doby, kdy jsem si seděla pod stromem, nebo čučela u rybníka - měla to tak trochu na "háku" a Skippy byl třeba hoďku pryč. Někde honil čuby, čmuchal, lítal......, ale já milovala tu chvíli, když už jsem zpozorněla, že už je nějak dlouho pryč......, a najednou z dálky ho vidím, jak si ťape parkem a ve výrazu má napsáno: kde je maminka:-). Já jsem totiž jeho maminka:-). A on na to slyší. Ví už dávno, že maminka jsem já a je to dáno:-). Ta chvíle, kdy se sám vrací, je tou nejkrásnější chvílí. To vědomí, že jsme ho nenaháněla, nedohlížela, nenutila, zbytečně nenervovala, nehledala - a věřila a věděla, že vždycky sám přijde. Ta shledání jsou vždy láskyplná a stejně sladká, jako kdysi - i když, jak jsme uvedla, je už trošku znát, že jde "chlapec" do věku.

U psa nezkoumám, jestli mi už dal pusinku a on se přijde mazlit sám. A Skipouš by mohl celý den. Tehdy kocour Josef, to byl svéráz - ostatně jako kočky bývají... a ten jenom tehdy, když se mu náhodou chtělo. A stejně tak, jako jsem respektovala Josefa, tak respektuji potřeby Skippyho. Je mi vlastně jedno, co si oni "myslí", co udělají, jesti mě respektují, na slovo poslechnou, nebo tak něco. Žijeme a žili jsme si své životy a je nám ( a bylo) spolu fajn a hlavně se máme ( a měli) se pořád rádi:-). Ta láska se nemůže vytratit, není důvod. Protože je prostorná, není vynucovaná, je volná, živá, vlastně věčná. Nemůže slábnout, protože ji nikdo nedusí.

A najednou mi to došlo. Pochopila jsem, jak to mistr Eckhart Tolle myslí. Jak je to moudré, úžasné, poučné a směrující. Umět tenhle "mustr" převést na vztahy....., to by bylo tedy něco. Pro mě ideál.

Jen jedno bych asi nedala a snad možná by mě Eckhart pochopil: :-)

Prostor, pochopení, volnost - to vše je úžasný. Ale to lítání za "čubama" - tak na to moje duchovní způsobilost není ještě zdaleka připravena.-)))). Zde se pohybuji, bohužel, hluboko pod úrovní duchovních nauk a praktik a v tomto ohledu mám ještě co dohánět:-).

Se vším ostatním ale hluboký souhlas a poděkování, mistře Tolle.

A tady písnička blízká dětství....., plná něžnosti, dálky a svobody.

Autor: Beata Krusic | středa 11.9.2019 19:12 | karma článku: 13.03 | přečteno: 636x

Další články blogera

Beata Krusic

Jak jsem adoptovala blogera Pohanku

Je to adopce na dálku a je trochu zvrhlá, neboť tento můj druhý syn, je zhruba stejně starý, jako já. Výhodou této adopce na dálku a také její pozoruhodností je to, že mě nestojí žádné prachy.

19.9.2019 v 10:23 | Karma článku: 13.39 | Přečteno: 718 | Diskuse

Beata Krusic

Přijmout dary

Před tím, než se Porfirij Ivanov rozhodl na svém těle vyzkoušet účinky studené vody na lidský organismus, býval velkým "hříšníkem". Ženy, chlast, karty, hýření......... Na denním pořádku.

18.9.2019 v 18:03 | Karma článku: 11.54 | Přečteno: 294 | Diskuse

Beata Krusic

Se sokoly za Jarmilkou

Už delší dobu ve mně zvučí jedna stará píseň. Polsko-ukrajinská záležitost, "Hej sokoly". 150 let starý skvost, jeho děj se odehrává v 17. st. za doby polsko-ukrajinské války.

17.9.2019 v 20:11 | Karma článku: 11.50 | Přečteno: 401 | Diskuse

Beata Krusic

Dnes jedna pro tebe, Pepíčku...( tam k nebi a dál....)

Včera na něj vzpomínám a dnes se dovídám, že už není mezi námi. Josef Šrámek, ta velká legenda a známá osobnost ve své profesi. Josef Šrámek, český diskžokej.

17.9.2019 v 9:48 | Karma článku: 9.48 | Přečteno: 379 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jakub Beznoska

Žijeme v právním státě?

Kde se za porušení zákonů spravedlivě trestá? Zdá se, že ne. Existují totiž lidé, na které jsou i zákony krátké a rozhodnutí soudu nemá žádnou váhu.

19.9.2019 v 23:19 | Karma článku: 10.67 | Přečteno: 229 | Diskuse

Jakub Beznoska

"Takhle se tu opravdu žije?"

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová strávila noc v ghettu. A nestačila se divit. Doslova nevěřila vlastním očím. Změní její návštěva něco? Těžko...

19.9.2019 v 21:09 | Karma článku: 18.25 | Přečteno: 440 | Diskuse

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Na důchody si počkáme a kdo ví, zda se jich dočkáme?

Když ve filmu Což takhle dát si špenát? omládlý Fanda Liška ve škole sděloval, že ho přece musí zajímat jaký bude mít důchod, bylo to úsměvné. Koho by v deseti letech zajímala výše penze, když má do důchodu daleko?

19.9.2019 v 20:20 | Karma článku: 11.63 | Přečteno: 185 | Diskuse

František Skopal

Musí opravdu dojít až k nejhoršímu? Pravda, která se špatně poslouchá!

Uvnitř každého vnímavého člověka, který se bděle rozhlíží kolem sebe, musí při pozorování jednání většiny dnešních lidí vzniknout jeden velký a zásadní rozpor.

19.9.2019 v 14:55 | Karma článku: 4.68 | Přečteno: 103 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Komu se líbí úvaha paní Lhotské, je fotbalista (polemika)

Velmi mě mrzí, že dva dni po sobě polemizuji s Kateřinou Lhotskou. Když ona ale ve svém novém textu opět prohlásila takovou zjevnou nepravdu a spousta lidí jí na to skáče, že mi to nedá. A víte co – vůbec mě to nemrzí.

19.9.2019 v 13:52 | Karma článku: 13.06 | Přečteno: 669 | Diskuse
Počet článků 478 Celková karma 16.68 Průměrná čtenost 1137

Chci psát otevřeně své názory. B.K.

Seznam rubrik

Oblíbené články

více

Najdete na iDNES.cz