Odpouštět, či neodpouštět...

16. 09. 2019 6:54:57
Ok, budeme pokračovat:-). V tom věčně aktuálním tématu odpouštění-neodpouštění. (Snad už jen pro tu zajímavost, že já v noci - přesně na tohle téma chtěla psát, ale pak jsem to vzdala a vrhla se do říše snů...... A Vy?

Převzal jste štafetu a článek na stejné téma napsal, Martine:-). A já tedy budu pokračovat:-).

Odpouštět? Neodpouštět? Už včera jsem naznačila, že za mě - jednoznačně - ANO.....a když si tak říkám, jak vlastně vést tenhle blog na to křehké téma odpuštění, nenapadá mě nic lepšího, než vycházet z vlastního pocitu a zkušenosti. Snad možná tím lépe vysvětlím svůj postoj.

Určitě každý z nás už alespoň jednou za svůj život pocítil sílu "střely", která byla cílena přímo na srdce. Vědomé sestřelení vás někým, kdo dobře věděl, co dělá. Kdo jednoduše věděl, jak na to. Kdo vás znal a hrál s kartami, které měl. V tu chvíli mocný hráč - se svými trumfy v rukávu.

Moment umrtvení, neschopnost se hnout, pláč i řev duše, bytostné otázky, touha po pomstě, odveta.

Jen náznakem a v krátkosti sděluji malý scénář toho, co může cítit - "oběť".

Když tohle člověk zažije, má možnost se rozhodnout pro postup. Zahájit protiútok, nebo se "dívat".

A já už několikrát dostala z vnitřku sebe echo - dívej se. ( Až jsem si často říkala: kde je tvůj odboj a revolta, holka)! Ale bylo to silnější. Ta potřeba zůstat stát. A pozorovat. Hlavně sebe.

Pozorovat své pocity, svá vnitřní hnutí v tu chvíli, ten pláč, to zmítání, ty plameny, ten boj......uvnitř sebe. Jen jsem se dívala. A viděla tu přikrčenou raněnou osobu, co volá po pomstě. A i v té chvíli jsem se jen dívala. Pořád do sebe a na tu "sestřelenou paní". Bylo to to nejjednodušší a zároveň nejtěžší, co jsem mohla udělat. Prostě se jen dívat.......

A pak přišlo něco velmi zvláštního:

V tom osamoceném pocitu uvědomění si své vlastní "smrti"....., v tom klidu vnitřního odevzdání.....se najednou probouzelo něco, co možná v tu chvíli nedávalo žádný smysl,.....

Odněkud z hlubiny přicházel zvláštní klid. Jako by to přijetí všeho, co se odehrálo, vytvořilo nový prostor, pro další rozměr a pokračování ...... A jak jsem dál zůstávala v tom pocitu - pouhého dívání se....., ten pocit klidu a světla sílil. Pociťovala jsem příjemný, vyrovnaný stav, který chápal mě, ale i najednou všechno ostatní. I toho, který "vystřelil" a "zastřelil". Jako by to přijetí vytvořilo prostor - aby ON mohl vstoupit. ON - láska- energie - Bůh.

Tam, kde je tma, tam chybí světlo. Odpuštění to světlo přináší.............

Autor: Beata Krusic | pondělí 16.9.2019 6:54 | karma článku: 10.65 | přečteno: 460x

Další články blogera

Beata Krusic

Gipsy na Palačáku...

...a zase moje oblíbené náměstí. Náměstí Palackého. S tou překrásnou sochou zvoucí "ku vzkříšení". A kousek za tím náměstím je takové malé prostranství malá "zahrada"- hned u výlezu z metra.....

15.10.2019 v 8:40 | Karma článku: 6.33 | Přečteno: 239 | Diskuse

Beata Krusic

Selfíčko

Doba selfíček a promenády na sociálních sítích všeho typu prostě žije. Spousta žen i mužů je doslova vtažena už několik let do tzv. "selfíííí mánie" a snahy se ukázat.

14.10.2019 v 14:15 | Karma článku: 8.73 | Přečteno: 364 | Diskuse

Beata Krusic

Zatuchlé spojitosti mezi českým disentem a blogerem Turnerem

A samozřejmě nejen panem Turnerem-(mám-li být spravedlivá). Tou spojitostí je zloba. Vůči Miloši Zemanovi.

14.10.2019 v 10:39 | Karma článku: 33.79 | Přečteno: 1081 | Diskuse

Beata Krusic

Poezie v životě - i v politice...

Hlavním důvodem, proč jsem se už kdysi zamilovala do ryze české, geniální záležitosti - architektonického kubismu, bylo hledání krásy a poezie v každodennosti.

12.10.2019 v 9:40 | Karma článku: 7.78 | Přečteno: 198 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

David Gruber

Muž a žena – mlčení a mluvení. Existuje řešení?

V sérii postřehů o mužích a ženách po včerejším úvodu dnes pokračujeme. Když je nejhůř, muž mluví. Když je nejhůř, žena mlčí. A když žena mluví, tak má tři pilířová témata hovoru. Viz dále na úžasném příkladu Jiřiny Bohdalové.

15.10.2019 v 10:32 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse

Beata Krusic

Gipsy na Palačáku...

...a zase moje oblíbené náměstí. Náměstí Palackého. S tou překrásnou sochou zvoucí "ku vzkříšení". A kousek za tím náměstím je takové malé prostranství malá "zahrada"- hned u výlezu z metra.....

15.10.2019 v 8:40 | Karma článku: 6.33 | Přečteno: 239 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Kapřík z internetu vypadá líp než Donaldík Trumpů

Ta jeho pusinka kapříka a ty zuby, které mě vždy vyděsí, mi připomínají amerického prezidenta, který řádí jako černá ruka. Vyvolává války a je mu jedno, že se klepu, kdy Turci vlítnou znovu na Kypr. Docela dobrá příležitost.

14.10.2019 v 18:59 | Karma článku: 11.84 | Přečteno: 297 | Diskuse

Karel Trčálek

Když muž se ženou snídá

Teď máme večer, brzy bude noc a než se nadějeme, bude muž se ženou snídat. A tak je to v pořádku, tak to má být

14.10.2019 v 18:38 | Karma článku: 10.29 | Přečteno: 318 | Diskuse

David Gruber

Muž a žena v hádce

Hádat se ve vztahu dá destruktivně – a tak se to většinou děje. I proto, že nás ve škole vedle těch hrozných výčtů všeho možného onomu umění hádat se nenaučili. Hádat se dá i konstruktivně. A to se můžeme kapku přiučit třeba zde.

14.10.2019 v 16:27 | Karma článku: 7.93 | Přečteno: 345 | Diskuse
Počet článků 510 Celková karma 17.93 Průměrná čtenost 1129

Chci psát otevřeně své názory. B.K.

Seznam rubrik

Oblíbené články

více

Najdete na iDNES.cz